Přijímací zkoušky a střední škola
Kamilka Fialová je mladá talentovaná dívka a redaktorka školního časopisu. Kamilka pochází z Aše a protože se právě připravovala na přijímací zkoušky na střední školu- napadlo ji, že bude o tom psát. Oslovila mně a poprosila o rozhovor. Výsledek je tady: její článek o našem rozhovoru s názvem:“Přijímací zkoušky a střední škola – aneb, nová etapa života!“. Dozvěděla jsem se, že za článek dostala ve škole pochvalu od učitelů, a věřím, že zaujal a pomohl v mnohém i jejím spolužákům. Kamilko, blahopřeji – K tvému úspěšnému zvládnutí přijímacích zkoušek:
Jelikož se blíží pro všechny žáky 9. tříd období přijímacích zkoušek a příprav ať už na střední školy, učňovské obory, či střední odborná učiliště, rozhodla jsem se napsat článek na tato témata, která budoucí středoškoláky zajímají. No a proč se nezeptat rovnou odborníka? Poprosila jsem psycholožku, paní Mgr. Eriku Benickou, aby mi na tato téma poskytla rozhovor.
K: „Většina z nás neví, co má očekávat od nástupu na střední školu. Chtěla jsem napsat článek o tom, jak se připravit. Co by jste mi na to řekla?“ .
B. : „Střední škola je zajímavé téma, kterému já říkám: „téma životní změny“. Život každého z nás se skládá z několika důležitých úseků, kterými všichni procházíme. Jedna důležitá etapa je právě střední škola. V etapě předškoláka, jsi se musela naučit mluvit, zvládnout postupně chůzi. Následovala etapa školáka, v které jsi musela zvládnout číst a psát, stát se gramotnou. Tuto etapu ukončuješ, přichází další, středoškolská etapa. Tato etapa je ohraničená začátkem, přijímacími zkouškami a jejím ukončením, tím je maturita. Víš, o čem je středoškolská etapa? Je o tom, že se stáváš dospělým člověkem. Maturita bývá označována jako zkouška dospělosti. Ted jsou před tebou přijímací zkoušky. Jakoby jsi šla po schodech do dalšího patra. Pamatuješ, jak to bylo náročné zvládnout první schůdek na vlastních nohou, nebo poprvé na kole? A co plavání- u všeho byl pocit nejistoty a strach z nových nezažitých věcí a pak radost- že jsi to zvládla. Přijímací zkoušky jsou taky o pocitu nejistoty a strachu „z nezažitého, nového“ a pak z radosti- že jsi to dokázala. Teď víš, že chodíš, aniž by sis to uvědomovala, čteš a nezamýšlíš se nad tím, že někdy bylo těžký učit se písmenka. Tak je to i přijímačkami. Jednou se ti budou zdát velmi lehké, protože si je prožiješ a zvládneš je. Teď je to před tebou, proto vnímáš víc nejistotu a strach. Strach jak to zvládneš, jestli uspěješ. Když vcházíš do nové etapy života, je to vždy o odvaze. Odvaha značí „zmáknout“ vlastní strach a to je vždy o překonávání samu sebe. Vždy když pocítíš vlastní strach, dej si konkrétní otázku „z čeho mám strach?“ a přesně to pojmenuj- odpověz si. Z čeho máš ty strach? Zamysli si a řekni mi konkrétní 3 věci.“
K: „Mně napadá: Nový kolektiv, jak zapadnout. Noví učitelé, nové prostředí, větší nápor v učení.“ .
B.: „Aha, už to máme jasnější. Strach z toho „nezažitého“, z pocitu novosti. Noví žáci, noví učitelé, nové prostředí. Mít strach z nových věcí je v pořádku, ale nesmí být větší než ty. Nikdy bys neuměla chodit, kdyby jsi nepřekonala velký strach, že upadneš, nikdy bys neuměla číst, kdybys nepřekonala strach, že ti to nepůjde, že je to větší nápor, než jsi byla zvyklá. Jít do nových věcí je fajn, zůstat v tom, co už znáš, co je „brnkačka“, to by byla nuda. Život je zajímavý a stále je v něm něco nové. Jak „zmáknout“ vlastní strach, protože ti škodí. Víš jak? Stačí si víc věřit, dokázala jsi už jiné věci a dokážeš to. Stačí mít radost z toho, že to zvládneš. Bát se nových lidí? Proč? Buď sama sebou. Nemusíš si s každým rozumět. Těš se z toho, že budeš poznávat i lidi s kterými si porozumíš.“
K: „Jak se správně připravit na přijímací zkoušky na střední školu?“ .
B.: „A čeho se obáváš? Konkrétně ty, co bys nezvládala? Řekni si, v čem je tvá slabina a v čem jsi sebejistá.“
K: „Jak se na to naučit a psychicky připravit, abych u zkoušek nebyla ve stresu, ale v klidu to zvládla. Nejvíc se asi bojím zkoušek z matematiky, konkrétně slovní úlohy, či rovnice, vzorce. .
B.: „Co je např. na slovních úlohách těžké?“
K: „ Asi problém s logikou. Pochopit zadání apod.“ .
B.: „Jsem přesvědčená, že nemáš problém pochopit zadání a ani s logikou. Jsi v logickém uvažování výborná. Takže ještě jednou- konkrétně v čem je tvůj problém?
K: „No u mě je paradox, že většinu předmětů kromě matiky jsem schopná se naučit, nějakým způsobem to dostat do hlavy, ale v matematice záleží na látce, která mi sedne. Jsem pomalejší a i když doma příklady vypočítám, u testu znervózním a většinou ho zkazím.“ .
B: „Tady je tvůj problém, nevěříš si. Očekáváš předem selhání, to tě znejistí a nepomůže. Jsi přímo tam, kde nechceš být. Dá se vyhrát nad tímto problémem, když dokážeš být bez „nervozity“. Pak to půjde v klidu pochopit a dokážeš to vyřešit. Trénuj si stav uvolnění a koncentrace, „bez nervozity“ a v tom naladění ti to půjde. Něco jako jóga. Soustřeď se na to, že umíš. Zvládla jsi hodně věcí, zvládneš i to. Zůstaň v klidu. Co se týká učení, tam nic nepomůže. Jen dlouhodobá pravidelná příprava. Jednoduše- uč se, neflákej to. Nejvhodnější je rozvržení si učiva na celoroční přípravu. Jdi do toho s pocitem, že jsi udělala maximum pro přípravu a že si věříš. Zvládneš to tak, jako jsi v životě zvládla i jiné věci. Držím všem palce!“
K: „ Děkuji.
Autor: Kamila Fialová
